MěFS | Fotbal | Gól | JmKFS | FAČR | Aktuálně | iFotbal | Zbrojovka | Výsledky | Pohár | MSFL | Fotbal ČR | Trenink | Onlajny | Deník | iDnes | Právě dnes | Google | Hráči FAČR (futsalu)

Týdenní program týmů SK LíšeňNábor malých fotbalistůPronájem hřiště

idnes.cz

Deset let poté. Líšeň znovu žila fotbalovým zázrakem
https://fotbal.idnes.cz/lisen-slavia-vzpominka-0v0-/fot_dsouteze.aspx?c=A171012_091202_fot_dsouteze_rou

Běžela teprve 4. minuta, když útočník Jiří Jaroš vstřelil zkoprnělým slávistům první gól. Tato věta platila 11. října 2007 stejně jako ve středu. „Asi je mi to souzené,“ pousmál se fotbalista brněnské Líšně. „Jen škoda, že je to jenom dvakrát za život.“

O to víc si místní nadšenci v kopačkách oba okamžiky vychutnali. Před deseti lety svrhli z oblohy sešívané hvězdy, když je senzačně vyprovodili z tuzemského poháru triumfem 4:3. Nyní se proti pražskému velkoklubu postavili v totožné sestavě znovu, tentokrát ve vzpomínkové exhibici.

„Jsem hrozně nadšený, že to tady zorganizovali. Tahle generace před deseti lety možná nakopla místní fotbal, aby se tu hrála třetí liga a byla postavena nová tribuna,“ rozplýval se obránce Radim Vlček.

Před 10 lety…

Líšeň – Slavia 4:3

Branky: 18. a 56. Outrata, 4. Jaroš, 50. Cupák – 41. Šenkeřík, 77. Volešák z pen., 87. Necid.
Líšeň: Sedmidubský – Čampa, Raušer, Vlček, Cupák (80. Ryšánek) – Polák, Pecha, Buršík, Oprchal (67. Krejčí) – Outrata, Jaroš (65. Bombicz).
Slavia: Vorel – Gabriel (24. Černý), Šourek, Hubáček – Dřížďal, Volešák, Kopřiva (46. Necid), Jablonský – Ivana, Gaúcho, Šenkeřík.

Byla to tehdy velká sláva. Dva tisíce fandů nevěřícně zíralo, jak celek ze čtvrté nejvyšší soutěže válcuje účastníka Ligy mistrů. „Bylo to něco nádherného. Na zápas přišli důchodci s holemi, pak začaly lítat endorfiny a odcházeli bez holí,“ vybavuje si trenér Bohumil Smrček.

„Nedávno jsem se chvíli díval s tátou na DVD. Když jsme vedli 4:1, tak jsem tomu nevěřil,“ prozradil Vlček. „Je hrozné, že už je to deset let.“

Při pohledu na líšeňské reky se však mohlo zdát, jako by to bylo teprve před týdnem. „Slávisti nám říkali, že jsme všichni takoví mladí kluci, takže je to ještě dobré. To je tím, že nás naše ženské honí, proto nemůžeme mít pupky,“ vtipkoval Vlček.

I díky tomu téměř tisícovka fandů sledovala mač, který měl mnohem blíž k ostré bitvě než ležérnímu „pouťáku“. Slávisté nenasadili žádného aktéra bájného souboje, ale svou starou gardu, která se pyšní dlouhou neporazitelností. V obraně kmital někdejší reprezentant Lukáš Došek, zálohu režíroval David Kalivoda, který ještě pár let zpátky kopal první ligu, v útoku hrozila slávistická legenda Pavel Kuka.

„Ze začátku to bylo takové oťukávání, ale pak se hrál celkem pohledný zápas nahoru dolů,“ líčil Pavel Outrata. Ten před deseti lety nadělil favoritovi dva góly, nyní postrčil Líšeň nedlouho před koncem do vedení. Slavia však tentokrát dokázala vyrovnat na 2:2 a Kuka v úplném závěru jen o fous minul domácí bránu.

Slávistický útočník Pavel Kuka zahodil penaltu i další šance. Svou přihrávkou však zajistil Pražanům alespoň remízu.

„Tradičně. Nic se nezměnilo, takže jsem klidný,“ dělal si legraci ze své pověsti spalovače šancí. „Hodně jsem to podcenil. Přiznám se, že jsem si byl nějak moc jistý, a kopl jsem to dost ležérně.“

Zanedlouho padesátiletý člen Klubu ligových kanonýrů žasl nad nábojem duelu. „Nepamatuji si, že bych za posledních deset let odehrál takhle ostrý zápas. Asi to bude zítra hodně bolet,“ tušil Kuka. „Zápas nabíral tempo, hrál se hodně hezký fotbal. A je krásné, kolik se ve všední den odpoledne sešlo lidí, to by v Příbrami i jiných ligových klubech mohli závidět.“

I slávisté si v tomto případě vydobyli respekt, natěšeným domácím vzdorovali i s mnohem vyšším věkovým průměrem. Ale hlavní ovace vděčných diváků patřily tvůrcům líšeňského zázraku. „Je vidět, že fotbal na nižší úrovni hraný pro radost kolikrát lidi těší víc, než když se hraje jen pro peníze,“ podotkl Vlček. „Máme krásné zážitky. A třeba se potkáme ještě za třicet let.“

Platný jsem spíš vzadu, prozradil slavný střelec Outrata

Před deseti lety vstřelil líšeňský Pavel Outrata slávistům dva góly, jednou se trefil i tentokrát.

Právě on byl před deseti lety symbolem líšeňské vzpoury proti fotbalovému Goliášovi. Pavel Outrata v památném střetu nasázel Slavii dva góly. „Je to fakt už deset let,“ kroutí nevěřícně hlavou. „Pár kamarádů mi to sem tam ze srandy připomene, když si mě dobírají. Je to pěkná vzpomínka. A jsem rád, že jsem teď u toho mohl mít i své děti,“ liboval si po včerejší exhibici.

Kdekdo by čekal, že se nejslavnějšími okamžiky své kariéry bude stále kochat. „Ale vlastně jsem se na ten zápas od té doby nikdy nedíval. I když jsem několikrát přemýšlel, že se mrknu, jak to probíhalo,“ oznamuje Outrata.

Přestože jej ještě dlouho poté oslavovali jako střelce, v ofenzivě zažil jen krátkou epizodu. „Nevím, jak to tenkrát přišlo, že jsem pod panem Smrčkem pár zápasů před Slavií začal nastupovat v útoku. Myslím, že jsem pro tým platný spíš vzadu,“ přibližuje nyní třiatřicetiletý fotbalista.

Po Slavii byli líšeňští hoši za hrdiny, k trvalé slávě se však žádný z nich neprokousal. „Každý přemýšlí, že by se mohl posunout nahoru, a některým z nás se to podařilo. Třeba já jsem šel o soutěž výš. Ale pořád to byl jen jeden zápas a senzace, takže asi nikoho nenapadlo, že by se odrazil k velké kariéře,“ sděluje Outrata, který nyní kope v nižší rakouské soutěži a futsalovém prvoligovém Helasu.

Autor: Robin Krutil

Poslední aktualizace stránky: khladis dne 12.10.2017 v 17:30
SK Líšeň, Kučerova 4, 62800 Brno, stránky jsou založeny na redakčním systému ClubMaster společnosti WebStep, s.r.o.
Provoz a činnost klubu podporují statutární město Brno, městská část Brno Líšeň a Jihomoravský kraj.
Změny obsahu vyhrazeny.