A tým 18.10.2022 | MW11
Rozhovor s Davidem Paškem: chci, aby děti měly kladný vztah ke sportu
David Pašek - hráč, trenér, otec
V prvé řadě ti jménem celého klubu gratuluji k narození druhého syna Dominika... a současně se neubráním otázce, bude to další Marvan? :-)
„Moc děkuji za gratulaci. Co se týká otázky, tak určitě se budu snažit, aby malý Domča měl kladný vztah ke sportu a samozřejmě budu jenom rád, když ten sport bude fotbal v našem klubu SK Líšeň.“
V kategorii žáků U13 hraje tvůj starší syn David. Vedl jsi ho odmala ke sportu a chtěl jsi, aby hrál fotbal a šel ve tvých stopách nebo chtěl jít sám v tátových stopách?
„Davču jsem samozřejmě ke sportu vedl také, a už od malinka se na mě chodil dívat na Zbrojovku, takže ten kladný vztah k fotbalu měl, a tak nějak jsem i viděl postupem času, že je to pro něj sport číslo jedna. A on to jen potvrzuje, protože si myslím, že ho to opravdu baví.“
V posledních měsících už nejsi pouze hráčem A mužstva, ale vidíme tě na trénincích dorostenecké kategorie U18. Znamená to, že až ukončíš kariéru profesionálního hráče budeš se chtít věnovat kariéře profesionálního trenéra?
„Určitě až skončím jednou hráčskou kariéru, tak se chci věnovat trénování. Je to věc, která mě začala moc bavit a naplňovat. U fotbalu bych rád touhle cestou zůstal.“
Nyní spolupracuješ s trenérem Vladimírem Michalem, který má trenérskou profi UEFA licenci, a který působil jak ve Zbrojovce, tak i opakovaně ve Slovácku. Šest let byl šéftrenérem mládeže v Brně. V roce 2006 byl dokonce oceněn jako jeden ze tří nejlepších trenérů mládeže v ČR. Pět let dělal také asistenta reprezentačním trenérům, nejprve Michalu Bílkovi a pak Josefu Pešicemu. A nutno také zmínit, že ve Zbrojovce trénoval jako mladého hráče také i tebe. Můžeš zavzpomínat na to, jak na tebe tehdy působil? A jaké je s ním nyní spolupracovat?
„Spolupráce s trenérem Michalem je pro mě obrovskou zkušeností, protože je to trenér, který toho má mnoho za sebou, takže se snažím od něho hodně učit. Ve Zbrojovce mě vedl a pamatuju si, že byl hodně náročný trenér, který vždy chtěl, aby se trénink hlavně dobře odpracoval, nějaké flákání tréninku to u něho neexistovalo a ani si to nikdo nedovolil, měl velký respekt.“
Jaké to je být asistentem trenéra a nebýt v pozici hráče, ale kouče?
„Být asistentem trenéra je úplně něco jiného než samotná pozice hráče. S trenéry Michalem a Julínkem hodně komunikujeme, ohledně skladby tréninku, co se bude dělat, kdo co bude mít na starosti ohledně cvičení atd., tohle jako hráč řešit vůbec nemusím, to jdu jen trénovat.“
Ve své kariéře jsi prošel několika oddíly, mužstvy i soutěžemi. Když se otočíš zpět, udělal bys něco jinak?
„Vždy je asi něco co by člověk udělal jinak, ale i tak jsem díky fotbalu i něco zažil a třeba ještě něco zažiju. (smích) Někam jsem se podíval, zahrál si proti zajímavým soupeřům v Česku a i chvilku v zahraničí. Bohužel jsem trpěl hodně na zranění kotníku, ale tyhle věci prostě člověk neovlivní a musí to vzít tak, jak to je.“
Při absenci kapitána Michala Jeřábka v utkání s Karvinou, na Spartě a v Opavě jsi nastoupil do těchto utkání jako kapitán Líšně. Mění se tím nějak tvoje pozice v kabině a na hřišti, když navlékneš kapitánskou pásku na ruku?
„Co se týče toho kapitána, tak pro mě se nic nemění, pořád se snažím na každý zápas nachystat úplně stejně jako na každý jiný. Co se týče mužstva, tak s klukama asi více komunikuju ohledně zápasu a tak.“
„Myslím, že jsme v tom zápase určitě nebyly horším týmem, na šance jsme byly lepší, ale bohužel jsme je nevyužili a Karviná dala góly po našich chybách.“
V Praze jste nastoupili proti výrazně posílenému sparťanskému béčku. Byl zápas hodně náročný? A co to vlastně znamená pro motivaci mužstva? Dokázalo vás to spíše vyburcovat, nebo jste měli na hřišti před hráči z A týmu velký respekt?
„Na Spartě jsme odvedli podle mě dobrý organizovaný výkon a troufnu si tvrdit, že i na šance jsme Spartu přehráli, ale zase jsme naše velké šance nevyužili a byl z toho jen bod. Spíše jsme si všichni chtěli dokázat, že hrát se dá úplně s každým, a to se i potvrdilo.“
Rozhovor jsme připravovali už minulý týden a ty jsi v jedné odpovědi zmiňoval, že třeba ještě něco ve fotbale zažiješ, a teď jsi v utkání s Opavou dal nádherný gól, a tak se tě na něj nemohu nezeptat. Ve čtvrtek jste tuto situaci trénovali, napadlo tě, že by ti to tam mohlo takhle padnout? A označil bys tuto trefu jako nejhezčí branku tvé kariéry?
„Abych řekl pravdu, tak ve čtvrtek po tréninku jsem si říkal, ať to raději už nehrajeme, protože ty balóny se hledají ještě teď. (smích) Ale nejdřív to musí asi párkrát člověk kopnout do dalekých míst, aby to pak bylo dobře nachystané na zápas. A to se právě pak potvrdilo v Opavě. Ano asi určitě nejhezčí.“
Davide děkuji, a ať se ti nadále daří, jak ve fotbalovém, tak i v tom osobním životě, alespoň stejně tak dobře jako doposud.
video: Stanislau Varanko
