Mládež    25.05.2021   |    Redakce

Na to, jakým způsobem probíhala práce s těmi nejmenšími v době nucené pauzy způsobené koronavirem, jsme se zeptali hlavního trenéra přípravek pana Jaroslava Ondry.

Dobrý den trenére, jak velkou komplikací pro Vás byla a je situace kolem Covidu?
„Ta situace tady je/byla. Nenazval bych ji ale komplikací. Pokud platí obecný fakt, že trenéři jdou dětem příkladem, bylo by chybou o tom všem mluvit v negativismech a přenášet to i na děti. Myslím, že úloha nás dospěláků tkví v tom vysvětlit dětem, že jsme všichni společně v této situaci a všichni společně se k ní musíme nějak postavit a zvládnout ji.”

Jak jste kluky motivovali k práci, když jste se nemohli osobně potkávat na tréninku a zápasech?
„Vnímám rozdílnost mezi jarní vlnou 2020 a poté obdobím podzim 2020 - jaro 2021. Na začátku pandemie jsem měl pocit celospolečenského semknutí a tím i lepšího přijímání tréninkových změn dětmi. Vše přešlo do online světa, zejména facebookových stránek, whatsappových skupin a sdílení videí. Natáčeli se děti i trenéři, potkávali se online i pro socializaci a docela to šlo. Navíc bylo jaro, čekalo nás léto s lepšími vyhlídkami.
To druhé období už byla cítit jakási frustrace a rozumím i dětem, že je to dlouhodobě touto cestou příliš nebavilo. Asi bych v jejich věku nebyl jiný. Na jaře 2021 jsme jeli v podobném módu + jsme chtěli přidat něco navíc.”

Vznikl projekt online tréninků. Kdo s tím nápadem přišel? Popište nám prosím, jak tréninky fungovaly. Teď už tento projekt skončil, když je umožněn trénink v omezených podmínkách.
„Zaznamenali jsme online tréninky v jiných klubech napříč ČR. V rámci našeho trenérského kolektivu jsme si tuto myšlenku probrali a následně schválili a zrealizovali. Byla to týmová práce. Tímto chci trenérům poděkovat.
Oslovili jsme pro tuto činnost našeho kolegu Jana Namešanského, který se této role zhostil velmi dobře a tímto bych mu rád za všechny děti, rodiče i trenéry poděkoval. Dle mě odvedl obrovský kus práce. Spojili jsme dohromady kategorie U11 a U10, U9 a U8, a U7 se školičkou a každou středu jsme jim vytvořili podmínky pro pohybový rozvoj v domácím prostředí alespoň na 45´, což zpětně hodnotíme jako ideální dobu trvání tréninku. Online tréninky jsme ukončili v půlce dubna, kdy se mohlo začít s tréninkem venku.”

Zajímavostí je, že jste online tréninky zpřístupnily i okolním klubům, které nemají takové možnosti a zázemí jako Líšeň. Máte přehled, kolik kluků a holek z jiných týmů se zapojilo?
„Ano, a je dobře, že jsme to udělali. V rámci sportovního vedení jsme si rozdělili kluby nejen v okolí a oslovili trenéry, které známe i osobně. Chtěli jsme to celé postavit na přátelství, sdílení a pozitivním přístupu. Tímto chci poděkovat i trenérům žákovských a dorosteneckých kategorií, kteří se na tom podíleli. Sice se tato myšlenka zrealizovala až poslední měsíc, ale i tak se objevilo každý týden několik nižších desítek dětí z okolních klubů. Vnímáme, že i kdyby se zapojilo jediné dítě, tak jsme udělali dobře.”

Na co jste se při online trénincích zaměřovali? Bylo vůbec možné, alespoň částečně, nahradit normální tréninkovou jednotku?
„Náplní byla rovnovážná a koordinační cvičení, posilování vlastní vahou těla, základní míčová technika a kompenzační cviky. Vše pokud možno zábavnou formou prostřednictvím příběhů a hry na něco.
Nahradit plnohodnotný fotbalový trénink je však touto formou prakticky nemožné. Vlastně to vnímáme jako pohybový základ a spíše nespecifický trénink, kde jsme po stránce elementárního pohybu mohli udělat alespoň něco. Pak jsou tu ale ty fotbalové věci jako je rozhodovací proces při řešení herních situací, zápasová míčová technika, tréninkové/zápasové zatížení, vytváření adekvátních sociálních vazeb uvnitř tréninkové skupiny atd. V těchto oblastech jsme se za ten rok posunuli jen málo.”

Měli jste možnost sledovat a kontrolovat, co hráči dělají a jestli to dělají správně?
„Ano, většina dětí měla kameru, a tak jsme je viděli a mohli i opravovat. Na druhou stranu je třeba říci, že hlavním cílem bylo zejména být s dětmi v kontaktu, vytvořit jim podmínky alespoň jednou týdně k pravidelnému pohybu a podnítit v nich chuť něco dělat. Případné opravování, zastavování a vysvětlování jsme měli vědomě na druhé koleji, i když i to se objevovalo.”

Ovlivní podle Vás současná situace budoucnost mládežnického fotbalu?
„Ovlivní ji určitě. Otázkou je, jak se to projeví navenek. Možná má většina lidí strach, že se děti ke sportu nevrátí, ale já to nevidím tak černě. Co se týká počtu dětí, v kategoriích přípravek jsme na tom prakticky stejně před i po lockdownu. Co se týká těch X stovek a tisíc nevyřešených herních situací, tam nám ukáže až čas, jaký to bude mít dopad. Nicméně v této souvislosti vnímám ještě jeden pohled. Také to můžeme vnímat jako celospolečenské a sportovní zrcadlo – to nám ukazuje, jestli jsme opravdu (my dospěláci – rodiče, trenéři) v dětech schopni od malička budovat emoční vazbu k pohybu a sportu. Pokud ano, můžeme být klidní a děti/adolescenti budou rádi sportovat i po znovu spuštění sportu. Pokud ne a úbytky budou enormní, co je to pro nás za zprávu? Jsem ale optimistou. 😊”

Najdou se na téhle situaci i nějaké pozitivní věci?
„V obecné rovině vnímám, že věci se dějí správně. I tato situace nás má někam posunout, něco nás naučit. Možná, že některé děti, které by stejně skončili z různých důvodů za tři čtyři roky, skončí již teď a tím získají již dříve prostor pro něco jiného, co je bude naplňovat. Nic není pouze černé. Stejně tak si mohli všichni uvědomit dopady svého chování (že to, jak se k situaci postaví dnes (např. individuální tréninky), bude hrát výraznou roli v tom, kde budou za rok) a tím i vlastní zodpovědnost za svou budoucnost – toto se týká zejména starších hráčů, kteří jsou již schopni plánovat čas. V obecné rovině to platí pro nás všechny.”

Od žákovských kategorií mohou hráči navštěvovat ZŠ Novolíšeňská, se kterou klub spolupracuje. Jak je to u mladších kategorií, existuje například spřátelená mateřská škola?
„Jedna konkrétní MŠ, která by byla ve vztahu k SKL v něčem jedinečná, neexistuje. Informace o náborech a možnosti navštěvovat pohybovou školičku v rámci SKL jdou do všech MŠ v Líšni i přilehlých městských částí. V této kategorii upřednostňujeme jednoznačně kvantitu.”

Jak probíhají nábory? Můžou rodiče přivést své dítě kdykoliv v průběhu roku?
„Určitě ano. Děti mohou přijít prakticky kdykoliv. Školička trénuje od konce srpna každého roku převážně v úterý a čtvrtek a kontaktní osobou je trenér David Linger, jehož kontakty visí na internetových stránkách SKL. Ten určitě zájemcům z řad rodičů podá veškeré bližší informace.”