A tým 01.09.2021 | Tisková zpráva
Kvapil málem vychytal zázrak. Viktorka s Líšní těsně padla
Alespoň na chvíli se do Přerova vrátila druhá fotbalová liga a dobrá atmosféra slušně zaplněného Městského stadionu. A kdo by to byl čekal, domácí Viktorka v poslední desetiminutovce prohrávala ve 2. kole MOL Cupu s Líšní 0:1 a do vápna favorita létalo několik nebezpečných centrů. Ty však druholigový soupeř ustál a nakonec odjel s postupem za výhru 2:0.
Přerované šli do zápasu s jasným cílem – hlavně si netrhnout ostudu. A to se jim rozhodně podařilo zejména zásluhou perfektního výkonu brankáře Jana Kvapila. „Těšil jsem se na to hodně. Je to konečně porovnání s nějakou lepší ligou, tohle už jsou profesionálové. Pořád jsme si do hlavy dávali, že to bude rychlejší než divize, budou tam jiné kvality. To nám soupeř ukázal,“ pochvaloval si domácí hrdina utkání.
Ten byl v permanenci prakticky neustále a předvedl několik výborných zákroků. „Říkám tomu takový malý gólmanský trénink. Jsem rád za každou chycenou šanci. Většinou jsem měl zákroky, kde jsem se musel roztáhnout, rychle zmenšit úhel a doufat, že mě trefí,“ pousmál se Kvapil.
Viktorka přežila první půli bez branek. Rozhodl vlastně jediný gól, kdy hosté v 54. minutě doslova dotlačili míč za přerovského gólmana zásluhou Šimona Chwaszcze. Následoval tlak, který však nadále likvidoval Kvapil (nebo hosté sami svou nepřesností). Přerov tak živil naději na zázrak.
„Honilo se mi hlavou, že vyrovnáme na 1:1, pak uděláme šesté střídání a v prodloužení to otočíme na 2:1. Začalo by se smrákat a Líšeň by na to špatně viděla. Do té doby, než jsme dostali gól na 0:2 jsem byl o tom přesvědčený,“ usmíval se David Chuda, který naposledy zaskakoval za hlavního trenéra Davida Rojku.
Klasický fotbal sice návštěvností po delší době předčil v Přerově ten americký, lajny po nedělním duelu Mamutů však byly na hřišti stále hodně viditelné. A možná proto v nastavení Viktorka inkasovala podruhé. Kratochvíl přestal hrát v domnění, že míč je v zámezí. Pokračovalo se ve hře a Marek Matocha přidal druhý gól Líšně. Paradoxně bývalý hráč největšího rivala z Kozlovic uzavřel na 0:2.
„Byl to velký problém pro orientaci. Z toho jsme vlastně dostali druhý gól. Náš hráč přestal hrát, jejich rychleji zareagoval, hrálo se dál. Několikrát se házel aut z čáry pro americký fotbal, rozhodčí to přešel,“ všiml si David Chuda.
Výsledek 0:2 proti soupeři, který sice možná nenastoupil v nejsilnější možné sestavě, ale minulý rok skončil stříbrný ve druhé nejvyšší soutěži, to se rozhodně počítá.
„Úžasný zážitek pro celý přerovský fotbal, fantastická bojovnost kluků a organizace hry. Chyběl nakonec kousek, ale Líšeň byla lepší a postoupila zaslouženě. Alespoň jsme ji dohnali k tomu, že tady musela něco předvést,“ uzavřel David Chuda.
